Studium na univerzitách ve Velké Británii (czech)

Po dlouholetých studiích v zahraničí jsem se rozhodla sdílet své poznatky a zkušenosti.  V tomto článku popisuji přijímací proces, financování a jiné praktické rady ohledně bakalářského neboli undergraduate (UG), magisterského a doktorského studia, tzv. “graduate” a “postgraduate” (PG) studia. Sama jsem ve Velké Británii dokončila celé maturitní, undergraduate studium až po Mastra (magister) a doktorát (Dphil Oxon), takže vše co v tomto článku píši jsou osobní zkušenosti posbírané za posledních deset let. Poprvé jsem přijela do Británie ve svých šestnácti letech, kdy jsem získala roční stipendium na soukromé internátní škole v St. Andrews, Skotsko. Toto se brzo prodloužilo na dva roky a ve Skotsku jsem i odmaturovala  nakonec jsem na tomto zeleném ostrově zůstala deset let. Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitovala.



Přijímací proces

Na vysokou školu ve Spojeném království (United Kingdom, neboli UK) mají naši studenti určitě právo jít po maturitě přímo, stejně jako studenti z ostatních zemí EU. Pokud ovšem člověk plánuje nejdříve chvíli studovat angličtinu nebo foundation year, tak to není špatný nápad, ale může to být v některých případech finančně náročné. Dobrý příklad je má kamarádka, která šla před vysokou rok pracovat jako au-pair, přitom studovala angličtinu a podala si ten rok přihlášku na místní univerzitu. Jakákoliv maturita ze střední školy na území EU musí být uznaná, i kdyz nekdy skoly vyzaduji dodatecne zkousky nebo "foundation year", take evropska maturita muze byt nevyhoda pri prihlasce na medicinu. Zbytek pak záleží na maturitních známkách. Přihlášky se podávají přes centralizovaný systém UCAS, ve kterém jsou zahrnuty všechny instituce ve Spojeném království. Na UCAS se člověk hlásí ještě před maturitou, v kolonkách přihlášky pak musí s učiteli vyplnit známky z deváté třídy/kvarty a jejich "predicted grades" neboli odhad maturitních známek, na zaklade techto znamek a "personal statement" pak univerzity udelí studentům "conditional offer", kde vypíšou podmínky přijetí. “Firm offer” pak dostane, pokud na tyto známky v létě student dosáhne. Pokud má student maturitu již hotovou a splňuje ostatní požadavky, tak ho univerzity přijmou rovnou. Každý student, který nestudoval v anglicky mluvícím prostředí bude potřebovat zkoušky z AJ, kde uznávají především IELTS, Advanced Cambridge Certificate ci jine - je potreba si overit u kazde univerzity, jake jsou pozadavky a ktere testy uznavaji. TOEFL se od roku 2014 v Britanii neuznava. Přihlášky lze podat online přímo přes stránky UCAS, kde má člověk na výběr z max. 5 kurzů/institucí (www.ucas.com).

Studenti na Oxfordské univerzite

Každý uchazeč potřebuje doporučení od učitele ze střední školy (nejlépe někdo, kdo umí anglicky), jsou to právě oni, kdo potvrdí uchazeči "predicted grades". Další důležitá část UCAS přihlášky je tzv. “personal statement”, který je občas důležitější než známky a na jehož základě se dobré školy rozhodují mezi studenty se stejnými nebo nesrozumitelnými známkami. 

Maturitní známky jsou velmi důležité; ještě než začnou číst zbytek přihlášky, tak se podívají, jestli má člověk "minimal requirements" potřebné pro daný obor na každé univerzitě, kam se student hlásí. Při výberu kurzu a školy je dulezité si zjistit minimalní požadavky (maturitní známky, skore v jazykových zkouškách). Tyto informace najdete v prospektech škol (které univerzity posílají poštou zdarma po celém světe na žádost studenta, nebo se daji najít v elektronické formě na internetu) či přes UCAS. V přihlášce potom člověk vyplní hotové nebo předpovězené maturitní známky ("predicted grades") v kolonce označené "A-levels" a na místo známek z "GCSE" potom dá ekvivalentní vysvědčení z deváté třídy/kvarty (dokončené základní školní docházky). Většinou funguje pravidlo podle palce: výborně = A+, chvalitebně = A, dobře = B, dostatečně = C, atd. Doporučuju i pridat kopii vysvědcení a oficiální předklad pokud to systém UCAS umožnuje. Ale pozor! Zde je na místě malé varování, samotné jedničky nedostanou žádného studenta na Oxbridge (kolektivní termín pro Oxford a Cambridge), LSE, Imperial, UCL, nebo jiné prestižní školy, jelikož jedničkářů je hodně.  Studenti si povetsinou dávaji tak tři školy na co nejvyšši urovni, podle maturitních známek, ktere ocekáváte a pak dvě školy záložní, které mají nižší požadavky, kdyby se náhodou maturita nepovedla. Je možné se hlásit i na školy, které chtejí vyšší známky než máte v "predicted grades" (např. univerzita chce AAA a vy očekavate spíš AAB), ale v tom případě je duležité mít velmi dobrý "personal statement" a dobré vysvědčení z deváté třídy/kvarty.

V Británii se hodně dbá na všestrannost a osobní aktivitu či iniciativu studenta. "Personal statement" je jedinečná příležitost pro každého studenta ukázat, co opravdu umí, jejich potenciál, kreativitu a proč chtějí studovat určitý obor nebo na specifické univerzitě a proč by sama univerzita měla mít zájem o ně. V žádném případě se nevyplácí podcenit "personal statement"! Britské univerzity se hodně zajímají o to, jestli má student různé koníčky, mimoškolní aktivity, soutěže, olympiády, dobrovolnictví ať v domácí komunitě nebo např. v Africe, jakékoliv zajímavé letní brigády nebo kroužky mohou obyčejného gymnazistu vyšvihnout na ty nejprestižnější školy na světě! Je dobre se zde pochlubit doslova "každou blbosti", jestli jste na strední škole delali atletiku nebo chodili do astronomického kroužku, nebo vyhráli soutěž v jezení knedlíku, vše se počítá.

Pokud ani navzdory užasným známkám a vašemu perfektnímu "personal statement" neobdržíte žádné "offers" nebo se nedostanete na vysněný obor či univerzitu, tak není světu konec. Pri podáni přihlášky přes UCAS máte nárok na tzv. "clearing cycle", který se koná na jaře každého roku a umožní vám se ucházet o místa na univerzitách, která ten rok nebyla ještě zabrána.

Manchester University

Pokud se člověk hlásí na medicínu, umělecké obory, Oxford a Cambridge, tak je potřeba přihlášku na UCAS podávat již začátkem října předcházejícího roku (více informací najdete na stránkách UCAS). V těchto případech a pokud se náš student hlásí na jiné prestižní obory/školy (Oxbridge, Imperial College, medicína, aj.), je velmi pravděpodobné, že škola bude vyžadovat osobní pohovor se studentem. Pokud jste vybráni na pohovor, je velmi důležité se pořádně připravit. V některých případech požadují technické znalosti v předmětu, jindy se jedná spíš o kreativní pohovor. Takto vás bude zkoušet jeden z přednášejících vašeho oboru na dané univerzitě, který by vás eventuálně vyučoval. Hledí se hodně na to, jestli je student schopen samostatně myslet, jestli má znalosti, které se normálně nevyučují ve školních hodinách, nebo jestli mají své zajímavé názory a vize. Cokoliv při pohovoru řeknete, se okamžitě porovná s vaším “personal statement”. Některé školy a obory, mohou navíc vyžadovat matematické testy, talentové zkoušky, atd. Na internetu existuje velké množství informací ohledně pohovoru a přijímacích zkoušek především pro Oxbridge, tak vesele Googlujte.

Další dobrý popis přijímacího procesu a přihlášek do Velké Británie najdete zde.

Finance

Školné se od roku 2011 zvýšilo na astronomické hodnoty (Anglie, Wales, Severní Irsko), které jsou často nad možnosti i Britských rodin. Každý člen EU má (zatím) nárok na bezúročnou státní půjčku, ale vzhledem k tomu, že i méně prestižní školy teď chtějí ročně 9000 liber, člověk musí zvážit, co od studia v Británii plánuje získat. Jak již bývá často poukazováno, tak třeba špičkové školy možná stojí za takovou investici už kvůli prestiži a možnostem, ale ze zkušenosti vím, že na UG úrovni Oxford/Cambridge je dost podobný tomu, co se člověk naučí na Karlově univerzitě. Například Imperial College je jako ČVUT a LSE je v hodně směrech jako VŠE. Já mám diplom od Imperial College London, doktorát z Oxfordu a 3 roky jsem učila na Oxfordu a vím, že tyto školy mají sice velmi dobré studenty a profesory, ale nejsou vysněný ráj géniů, jak občas vidíme ve filmech. Prestiž školy může v některých případech hodně pomoct v budoucích pracovních podmínkách a získání kontaktů po celém světě. Všeobecně bych ale britské, jiné evropské a české školy srovnala ohledně celkové dosažené úrovně vědomostí. Britské univerzity ale mají jinou a v mnohém lepší organizaci, jiný styl výuky (např. "tutorials") nez ty české, kde dávají větší důraz na pochopení a komunikaci získaných vědomostí a méně na memorizaci, mezinárodní atmosféru a často lepší a osobnější přístup ke studentům. Podobný systém ovšem najdeme třeba i ve Švédsku. Britské školy jsou sice známnější mezinárodně než mnohé jiné evropské instituce, ale tyto rozdíly se za poslední roky začaly hodně zmenšovat. Studium v zahraničí bez pochyby s sebou přinaší další výhody jako kulturní a jazykové obohacení, životní zkušenosti a širší rozhled. Mně osobně se styl výuky a přístup líbil víc v Británii než v Česku a určitě bych neměnila, ale každý si sám musí zvážit, jestli zrovna jejich obor nebo škola stojí za těch "9K" ročně (pokud nedostanete stipendium). 

Pokud má člověk problém se známkami a/nebo s financemi, tak často nejlepší možnost je dálkové studium. Británie má unikátní a všeobecně (mezinárodně) uznávanou instituci, která se specializuje na samostudium při práci a poskytuje kurzy na té nejvyšší úrovni: The Open University (www.open.ac.uk). 

Zde je důležité zdůraznit, ze školné se neplatí na univerzitách ve Skotsku, Skandinávii (kde je mnohdy i výuka v angličtine), Německu, Francii a mnoha dalších evropských zemích. Pravidla a systemy se neustale meni, tak je dulezite si vzdy overit aktualni informace o kazde zemi. Agentura Scandinavian study nabízí bezplatný informační servis o možnostech studia na dánských univerzitách v anglickém jazyce. Další dobrý způsob, jak se podívat studijně do zahraničí bez finanční zátěže, je přes všemožné výměnné programy jako Erasmus nebo letní stáže. 

Studentské půjčky! Každý student ze zemí EU má nárok na bezúročnou půjčku od britské vlády na pokrytí školného po dobu celého studia na první diplom, což znamená, že vám zaplatí prvního bakaláře, ale žádné další studium není kryté. Kromě pokrytí školného nemáme na žádné další půjčky nárok. Pokud tu někdo žil nejméně 3 roky a řádně platil daně na nějakém normálním pracovním poměru (au-pair skoro nikdy nepočítají) a nestudoval při tom, má nárok i na "maintanance loan", tím dostane další půjčku az 7000 liber ročně (čast z toho je dnes grant, ktery se nemusi platit) na životní náklady od "Local Education Authority", ale tyto muze problém sehnat a místní úřady se občas cukají. Za urcitych podminek mají obcane EU/EEA narok na pujcky a granty na životní náklady, vice info v odkazu. Tímto se ovšem dlužná cena studia navyšuje na 40 000 liber! Zde musí každý sám zase zvážit jestli se takový dluh vyplatí (normální hrubý nástupní plat vysokoškoláka v Británii se pohybuje mezi 20 000 a 30 000 liber za rok; NHS, banky a konzultační firmy nabízejí víc).

"Part-time work" neboli práce na částečný úvazek při studiu je možná, pro EU studenty není omezená na 20 hodin týdne, jak si lidé často myslí. Jenže mě před léty na Imperialu varovali, že bych neměla pracovat víc než 6-8 hodin týdne. Ve třeťáku jsem nezvládala už ani to a žila jen z letních brigád. Je potřeba mít zdravý rozum a uvědomit si, kolik hodin člověk zvládne při svém oboru a schopnostech pracovat. Malé varování, studenti v Oxfordu a Cambridge často mají velká omezení ohledně práce při studiu a v mnoha prípadech tyto univerzity pracovat svým studentům v období školního roku vyloženě zakazují. Pokud plánujete jít na Oxbridge a při tom pracovat, tak doporučuji si ověřit pravidla vaší "college".

Životní náklady se hodne liší v ruzných částech Británie. Nejlevnější je Skotsko a nejdražší Londýn. Já v Londýne prežívala prakticky bez pomoci rodičů, kteří mi plně životní náklady hradit nemohli. Živila jsem se prací na částečný uvazek za barem a z letních brigád. Pokud žijete v Londýne a bojíte se o finance, doporučuji vyhledat levnejší bydlení v zonách 2, 3 nebo 4. "Shared houses", kde dostanete levnější pokoje tak za 70-90 liber za týden, můžete najít přímo s přáteli nebo třeba přes www.gumtree.com. Tato možnost mnohdy vyjde levněji než koleje. Každý student má nárok na 30% slevu na městskou hromadnou dopravu. Ja bydlela v jižním Londýne v zonách 2 (Stockwell) a 3 (Streatham/Tulse Hill) a do školy jezdila metrem, vlakem nebo na kole. Na měsíční jízdence jsem zaplatila kolem 70 liber, ale na nájmu za tu samou dobu ušetrila 300-500 liber. Nakupovat se dá levně v supermarketech jako Lídl nebo Iceland a týdenní náklady na jídlo můžete stáhnout až na 20-30 liber na osobu.

Výhody studia ve Skotsku

Skotské školy byly doposud o hodně levnější než anglické (ale začíná se šeptat, že i tam budou navyšovat školné pro EU občany). Při současných pravidlech SAAS (www.saas.gov.uk) proplácí celé undergraduate studium a až 90% Masters školného studentům z členských zemí EU na všech programech na Skotských univerzitách. Životní náklady ve Skotsku jsou o hodně nižší nez v Anglii a především v Londýne. Tato možnost určitě stojí za zamyšlení, například St Andrews je nejstarší po Oxfordu a Cambridge. Jsou v top 10 univerzit v Británii ve většině předmětů a mají stejnou atmosféru jako nejprestižnější školy na světě a jsou u moře. Je tam mnoho dalších super škol, které stojí za to (Edinburgh, Glasgow, Strahclyde, Glasgow Caledonian, Aberdeen, Stirling, Heriot-Watt, Dundee, atd.). Další výhoda Skotských  škol je jejich "liberal arts" program, který je podobný na styl výuky na univerzitách v USA. Jedná se o flexibilnejsí styl studia, kde si studenti mohou vyzkoušet několik předmětů, libovolně mezi nimi měnit a nakonec si vybrat "degree", který jim nejvíce vyhovuje.

University of St Andrews

Další informace o UG studiu v Británii a porovnání oboru, včetně mezinárodních "ranking" systémů a univerzit najdete na těchto stránkách:

International Students Coucil: www.ukcisa.org.uk

Guardian: www.guardian.co.uk/education/universityguide

The Complete University Guide: http://www.thecompleteuniversityguide.co.uk/

THES University Rankings: http://www.timeshighereducation.co.uk/world-university-rankings/

QS World University Rankings: www.topuniversities.com/university-rankings

Postgraduate studium (master, doktorát)

Na postgraduate studium se člověk hlásí samostatně na každý obor nebo do výzkumné skupiny zvlášť, zde neexistuje centrální systém. Nejlepší přístup je nejdřív poslat email přímo vedoucímu oboru či výzkumu, popřípadě přímo přiložit CV, a domluvit se s nimi na neformální diskuzi. Tímto si člověk hodně zvýší šance na přijetí ještě než si podal oficiální přihlášku. Především na doktorátu je přijímací proces velmi neformální. Zpravidla člověk nemusí mít návrh výzkumu nebo téma již hotové, ale je potřeba vědět, co chce dělat a vyhledat informace přímo pro svůj obor. Často se stává, že méně "prestižní" instituce mohou mít právě vysněný obor na světové úrovni, zatím co na Oxbridge třeba vůbec neexistuje. Na PG úrovni často je prestiž školy méně důležitá než práce dané vědecké skupiny v oboru! Součástí přihlášky bývá "research proposal" nebo "personal statement", podobně jako pro UCAS, ale tentokrát je potřeba být při psaní více zaměřený na obor a aspirace v budoucí kariéře. V některých oborech dokonce požadují plně vypracovaný návrh výzkumu. V dnešní době je poměrně velká konkurence a menší množství grantů, proto se hodí mít "relevant research experience", různé stáže, letní výzkumné programy jako UROP nebo IAESTE, publikace, překlady knih nebo třeba "part-time teaching job", cokoliv, co ukáže zápal pro obor mimo přednáškový sál a zkušenosti v oboru.

Imperial College London se specializuje na vědu, techniku a medicínu.

Postgraduate studium je kapku lepší ohledně financování. Granty jsou často součástí nabídky, ovsem občas přijmou studenty bez zaručených financí, v těchto případech často skupina pomůže s hledáním grantu přes univerzitu, kolej/"college" (Oxbridge) nebo z jiných zdrojů (nadace a pod.). Občas si studenti musejí zajistit finance sami. Většinou však existují granty jen na vědecké a technické PhD, na magisterské (“Masters”) studium až na pár výjimek toho většinou moc nebývá. Na humanitních předmětech nejsou granty skoro vůbec ("funding" je často lepší v USA, kde se také můzete hlásit přímo na univerzity a vedle jazykového testu TOEFL také budete potřebovat testy GRE). Od roku 2011 se změnily podmínky “research councils” v UK (např. EPSRC), a bylo seškrtáno hodně "project grants", ze kterých do současnosti platily "maintanance" pro PG studenty ze zemí EU, čímž se velmi zhoršily podmínky studia. Pokud máte vystudovaný UG v Británii, nebo jste v zemi žili aspon 3 roky, tak máte navíc nárok na granty DTA, které vám "maintanance"/plat poskytnou. Znám hodně lidí, co si udělali bakaláře nebo diplom (Mgr.,Ing., atd.) v Česku a pak šli na Mastra nebo PhD v zahraničí a jsou dnes bez dluhů a ještě jim za to univerzity platí (typický plat doktoranda v Británii se pohybuje v rozmezí nezdanitelných 13,000-20,000 liber ročně). Masters studium se také dá financovat prostřednictvím bankovních půjček, kterým se často říká "career development loan", existují i speciální půjčky a granty na PG studium práv, medicíny a pedagogiky (PGCE). 

Stipendia

Ohledně financování životních nákladů při studiích v zahraničí, tak se za poslední tři roky objevila celá řada stipendií pro České studenty v Británii i jinde v zahraničí na obou úrovních undergraduate i postgraduate. Tyto jsou hodně kompetitivní a dostávají je studenti na základě meritu. Tady je pár příkladů:

Stipendia pro Čechy:

Nadace Zdeňka Bakaly: www.nadacezb.cz

The Kellner Family Foundation: www.kellnerfoundation.cz

Open Society Fund Praha: www.osf.cz

Nadační fond Martiny a Tomáše Krskových: www.krsekfoundation.cz

Stipendia pro Slováky:

SPP (Hlavička): www.nadaciaspp.sk/hlavicka

Nadácie Tatra Banky: www.nadaciatatrabanky.sk/grantovy-program-Studenti-do-sveta

Postgraduate studium na Oxfordu:

The Weidenfeld Scholarships and Leadership Programme - University of Oxford:

www.ox.ac.uk/feesandfunding/prospectivegrad/scholarships/university/weidenfeld

Scatcherd Scholarships:

www.ox.ac.uk/feesandfunding/prospectivegrad/scholarships/university/scatcherd/

Clarendon Scholarships:

http://www.clarendon.ox.ac.uk/

Stipendia pro stredoskolaky: 

http://www.vysokeskoly.cz/clanek/studium-v-zahranici-uz-na-stredni-skole-zadejte-o-stipendium

Další zajímavé informace včetně stipendijních programů od Britské ambasády v Praze a Ministerstva zahraničních věcí: ukinczechrepublic.fco.gov.uk/cs/visiting-uk/studying-in-uk/

LSE mají vlastní stipendia pro studenty ze střední Evropy, které hradí školné a "maintanance" (Kadas Scholarship). Imperial College má například velmi zajímavý stipendijní program na MSc v Petroleum Engineering a na konci prakticky zaručenou práci ropného inženýra v Total nebo jiných prestižních ropných společnostech, které program sponzorují. Mnohé univerzity v Británii pak mívají vlastní stipendijní programy pro Masters programy, na ty je potřeba hledat přímo na stránkách univerzit a daných oborů. V Oxbridge existuje mnoho grantů a stipendií přímo od jejich “colleges”, hledejte přímo na jejich stránkách (King's, St. John's(Ox.), St John's(Cam.), University, New, Queen's atd.). Open Society Fund také dávají stipendia na přední (soukromé) internátní střední školy v Británii a USA. Nadace tyto stipendia vyhlašuje na podzim každého roku a uzávěrka bývá na začátku prosince. Přesně takto jsem se sama dostala na studium do Británie. Byla to úžasná zkušenost a životní příležitost a každému bych doporučila se zkusit přihlásit.

Další dobré zdroje informaci pro Čechy a Slováky uvažující o studiu v Británii (specializuje se na prestižní školy, ale je tam hodně zajímavých všeobecných informací): www.oxbridge.sk

Hodně štěstí!

Katka

Oxford matriculation, Merton College 2008

Článek vyšel i v magazínu Studenta.cz (červen, 2012): http://www.studenta.cz/studium-ve-velke-britanii-jak-od-zacatku-na-to/magazin/article/957

The Student Times (server ihned.cz):
Barbora Goláňová: Studium ve Velké Británii - připravte se na přijímačky!
VYSOKÉ ŠKOLY V ZAHRANIČÍ: Jak na studium v Británii?
ROZHOVOR: S českou vědkyní Kateřinou Falk o studiu v Británii a práci v USA či Japonsku
ROZHOVOR: Jak se studuje na prestižní anglické University of Warwick 
Rozhovor: S Adélou Pudlákovou o výhodách studia na francouzské Sorbonně
Rozhovor: Jaké příležitosti nabízí Yale
SUMMERSCHOOL: Rozhovor s Arankou Hruškovou o letním campu na prestižní Stanford University
Subjects ROZHOVOR: Se studentem Columbia University Markem Svobodou o studiu medicíny v USA
Teprve na Harvardu se učím číst a psát, říká student Aleš Flídr

Další články a blogy:
Studuj v zahraničí
Studujeme v USA
Jak se studuje na Harvardu? Rozhovor s jeho absolventem Janem Strakou